Předvánoční víkend Výletů za Vědou
Čeká nás víkend plný vědy, seznamování se s dalšími lidmi a deskovek! Můžete se těšit na přírodovědné přednášky od (mimo jiné) studentů Cambridge a Oxfordu, interaktivní workshopy a zajímavé hry!
Kdy a kde?
Akce proběhne v Praze 16.-18. prosince 2022 (od pátku do neděle) na Mensa Gymnáziu. Začneme se sházet v pátek v 17:30 na Hlavním nádraží a akce skončí v neděli v poledne.
Co budeme dělat?
Na akci budou interaktivní přednášky ze všech možných oblastí přírodních věd. Mimo přednášky uspořádáme pár her a necháme Vám (a nám) nějaký čas na deskovky!
Pro koho je akce?
Akce je pro studenty SŠ, kterým je alespoň 15 let (omlouváme se mladším) a mají zájem o přírodní vědy. Budeme se snažit, aby si každý z přednášek něco odnesl, takže se nebojte, že byste ničemu nerozuměli.
Co si vzít s sebou?
- Deskovky
- Spacák a karimatku (ubytování bude pravděpodobně zajištěno ve školní tělocvičně)
- Peníze na dopravu po Praze
- Páteční večeři
Cena: 850 Kč
Cena zahrnuje ubytování, jídlo na sobotu a nedělní snídani.
Program
Některé z přednášek, na které se můžete těšit:
O kočkách živých mrtvých a světech skutečných neskutečných – problém měření v kvantové mechanice (Matěj Krátký, Oxford)
Kvantová mechanika, teorie mikroskopického světa atomů, elektronů a dalších částic, je pravděpodobně nejúspěšnější teorií v historii fyziky. Pokud její formalismus ale chceme brát vážně, zdá se, že jsme nuceni přijmout paradoxní závěr: slavná Schrödingerova kočka je zároveň živá i mrtvá! Pokud o polomrtvých kočkách slyšíte poprvé, nezoufejte. V přednášce se s paradoxem Schrödingerovy kočky seznámíme a odhalíme tak hlubokou nesrovnalost v samotném srdci kvantové mechaniky: problém měření. Načrtneme a zhodnotíme jeho možná řešení, a nakonec si možná ukážeme, jak s tím souvisí paralelní vesmíry a proč existují. Přednáška je určená pro všechny se zájmem o zvířata a hluboké otázky o našem vesmíru. Budeme se soustředit především na filosofickou stránku věci a předchozí znalost kvantové mechaniky ani pokročilé matematiky tedy není nutná.
Co víme o plastech v oceánu a jak jsme to zjistili? (Bety Pechačová, Cambridge)
Ve zprávách vídáme fotky uškrcených nebo otrávených zvířat a všelijaké statistiky. Ale jak můžeme takový rozsáhlý problém jako plasty v moři kvantifikovat a porozumět, co se s nimi děje a jak se jich nejlépe zbavit? V této přednášce se zamyslíme nad několika nástroji, které vědci používají a jak do sebe zapadají, od pokusů a měření po simulace, matematiku a fyziku.
Čím nám vadí nádory? (Maty Pasztor, 2LF UK)
Nádory jsou celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Ale proč? Čím nám vadí? Co to vůbec nádory jsou? A co je to rakovina a jak člověka s rakovinou poznám?
Ionizující záření (Jindra Jelínek, Cambridge)
Ionizující záření nám může škodit, při správném využití nám může sloužit ku prospěchu, ale hlavně je samo o sobě fyzikálně zajímavé. Alfa, beta, gama záření, spontánní štěpení, kosmické miony a další. Řekneme si něco o stavbě atomu a jaké druhy ionizujícího záření známe. Podíváme se, jak částice ionizujícího záření interagují s hmotou a jak tyto interakce využíváme k detekci částic. Nakonec předvedeme v akci jeden konkrétní typ detektoru částic – polovodičový pixelový detektor Timepix3, jak měří částice přirozeného radioaktivního pozadí v místnosti.
Mechanismy účinků drog a léčiv (Vítek Turčín, VŠCHT)
Většinou všichni známe drogy a některá psychoativní léčiva, ale jak tyto látky působí na úrovni buňky a molekul? Přednáška vysvětlí základní farmakologické mechanismy účinků, vysvětlí nebezpečnost drog i léčiv a jak se zjišťují nové struktury nových aktivních látek pomocí strojového učení.
Teória algoritmov – výpočetní model Register Machine (Miro Macko, Cambridge)
Zamyslime sa nad tym, ako vieme teoreticky popisat pocitacove programy respektive algoritmy. Zacneme teda otazkou, na zaklade akych jednoduchych operacii vieme popisat fungovanie pocitaca? Pozrieme sa na jeden z mnohych modelov, ktory opisuje vypocty pocitaca, konkretne Register Machine. Prednaska je urcena studentom, ktory o Register Machines este nepoculi. Zacneme tym, ze si zadefinujeme co to ta Register Machine vlastne je, co dokaze a nasledne bude nasou ulohou vymysliet ako vieme reprezentovat operacie ako scitavanie, nasobenie a podobne. Nasledne sa zamyslime ako vieme opisat komplexnejsie az priam hocijake pocitacove programy.